V týdnu od 20. února 2012 se konal ve francouzském Aurey již tradiční turnaj hráčů a hráček do 12-ti let. Aurey leží na západním pobřeží Franci u Atlantského oceánu. Cesta byla dlouhá (1500 km z Prahy), proto jsme dojeli první den do Paříže (1100 km), kde jsme přenocovali a druhý den dorazili zbývajících 400 km a někdy kolem poledne jsme přijeli na kurty. Zatrénovali jsme, ubytovali jsme se.

Druhý den ráno jsme vstávali hodně brzy, protože Tomáš Macháč hrál hned první rundu od 8:30 hod. Museli jsme se tedy rozehrát někdy kolem 7:30 hod. Po ránu bylo venku kolem nuly a v hale bylo velmi podobně. Ve Francii totiž v halách nemají topení. Rozehrávali jsme se v teplácích, mikinách, čepicích. Já jsem dokonce hrál v rukavicích. Míče na trénink jsme dostali od pořadatele za zálohu a když míče vrátíte, tak dostanete zpátky zálohu.

Naši reprezentanti zvládali tyto drsné podmínky na kurtu statečně. Snadné to nebylo ani pro trenéra. Když sledujete tři zápasy po sobě, tak i když máte na sobě několik vrstev oblečení, čepici, šálu, tak prokřehnete. Já byl po několika hodinách úplně zmrzlý a musel jsem odjet na hotel a dát si tam půlhodinovou horkou sprchu.

Turnaj v Auray je jedním z nejkvalitnějších turnajů v této věkové kategorii. Naši mladí reprezentanti zde dosáhli velkého úspěchu. Lucie Kaňková došla do finále dvouhry, Tomáš Macháč do semifinále dvouhry. Lucie Kaňková navíc vyhrála s Jovanou Vukovic celý turnaj ve čtyřhře. Macháč se Sedlářem došli do semifinále čtyřhry.

Turnaj je organizačně na vysoké úrovni. Od prvního kola jsou na každý zápas empajroví rozhodčí. Ve finále byli dokonce i sběrači. Přes den bylo možné trénovat pouze na jiných dvorcích, proto pořadatel zajišťoval i transport. Ten pravda někdy nejel úplně na čas, ale vždy aspoň jel. Stravovali jsme se na kurtech ve stanu, tam bylo teplo. Obědy a večeře platil pořadatel. Jídlo bylo vcelku dobré ale velmi podobné. Po týdnu už jsme ty těstoviny do sebe nemohli dostat.

Komunikaci s ostatními hráči zvládali naši reprezentanti dobře. Někdy byl problém v komunikaci s rozhodčími, kteří většinu hlásili ve francouzštině a kolikrát naši nevěděli jestli je tedy první servis nebo druhý servis. Tak dali radši druhý :-)

Turnajem v Auray prošla spousta dnes známých jmen: Nadal, Murray, Monfils, Tsonga, Mauresmo, Henin, Clijsters. A ti mají fotky na zdech uvnitř haly. Když člověk vidí fotky těch tehdy dvanáctiletých top hráčů, tak vás to úplně dostane. Jak už jsem zmínil, zápasy chodí sledovat stovky diváků už od čtvrtfinále a na finále je tam až 2000 lidí. U nás na semifinále jsou kromě hráčů a rozhodčího maximálně 2 trenéři a nějaký ten rodič. A to máme haly vytápěné :-)

Cesta domů byla dlouhá, jeli jsme to tzv. na jednu zastávku v boxech :-) Přespali jsme zase někde u Paříže a druhý den jsme dojeli do Prahy.

Nemyslím si, že by dvanáctileté děti měli objíždět celou Evropu a hrát jeden turnaj za druhým, ale pár podobných turnajů jako zkušenost našim hráčům může pomoct. Ty naše české hvězdičky tak získají kromě jiného i velmi důležitou pokoru.

Jiří Kulich, Lukáš Březina