Má však svá určitá specifika. Oproti klasickému tenisu může míč odskočit na soupeřově polovině dvakrát (tzv. dvojdopad), a to jednou do dvorce a podruhé i mimo něj. Vozík je součást těla hráče, a proto platí, že dotknul-li se míč vozíku nebo vozík sítě, znamená to ztrátu bodu. Hráč, který se při hře zvedá ze sedačky, je také potrestán ztrátou bodu. Utkání se hrají na dva vítězné sety do šesti gamů a k vítězství je třeba dosáhnout rozdílu dvou her. Při stavu 6:6 se hraje zkrácená hra (tie-break) na sedm vítězných míčů.

Soutěže se dělí do tří turnajových skupin: Super Series (odpovídá turnajům Grand Slam), ITF 1– 3 a ITF Futures (ATP-tour), celkem ročně cca 160 turnajů na světě. Speciálními turnaji je každoroční mistrovství světa družstev World Team Cup, turnaj osmi nejlepších hráčů a hráček Singles Masters a turnaj osmi nejlepších párů mužů a žen Doubles Masters.

Každý mezinárodní turnaj se dle výkonnosti hráčů dělí na několik divizí: Main Draw, Second Draw a B. Ve všech divizích se hraje nejen hlavní soutěž, ale také tzv. soutěž útěchy Consolation, které se účastní všichni poražení z prvního kola.

Tenis na vozíku nerozlišuje typy tělesného postižení, takže se jedná o sport vhodný pro paraplegiky, hráče s částečnou lézí páteře i amputáře, kteří hrají společně v jedné kategorii. Pouze kvadruplegici mají svoji divizi.