Wimbledon je známý svým přísným kodexem oblékání, který hráče zavazuje k nošení bílého oblečení s minimem barevných prvků. Jak toto pravidlo vůbec vzniklo? V tenisovém pravěku oblečení u mužů i žen zakrývalo téměř vše od krku až k patě a hlavu pokrývaly stylové klobouky. Zejména hráčky nabalené v korzetech chtěly během vzácně slunečných dnů v Londýně skrýt známky potu. Bílá barva v porovnání s barevnými svršky tuto funkci plnila nejlépe a z toho důvodu se stala tradicí.

Konzervativní londýnský All England Club představil v roce 1963 závazné pravidlo, podle něhož musejí hráči při zápasech nosit oblečení s „převážně“ bílou barvou. Omezení bylo také jednou z příčin, proč nespoutaný rebel Andre Agassi vynechal Wimbledon v letech 1988 – 1990. V roce 1995 došlo ke zpřísnění a od té doby musejí tenisté hrát v „téměř úplně“ bílém oblečení. Splnění této podmínky posuzují rozhodčí, kteří již v několika případech požádali hráče o převlečení respektive přezutí. V roce 2002 trénovala Anna Kurnikovová na wimbledonských dvorcích v černých šortkách, avšak byla spatřena jedním z rozhodčích a slušně požádána o výměnu. Ruská kráska si s tím příliš nelámala hlavu a půjčila si pánské kraťasy od svého trenéra, z nichž vystřihla logo konkurenční značky. Do křížku s Wimbledonským kodexem se dostal v minulém roce také Radek Štěpánek. Před zápasem s Novakem Djokovičem si musel přezout tenisky, jejichž modro-červené prvky převažovaly nad bílou barvou.

Průběh turnaje ukáže, jestli se do podobných problémů dostanou hráči také na letošním Wimbledonu. Nová kolekce Nike pro hlavní hvězdy Rogera Federera, Rafaela Nadala, Marii Sharapovou či Serenu Williams však ukazuje, že převaha tradiční bílé barvy nebude na londýnské trávě v ohrožení minimálně do dalších olympijských her.

#Stanley#