Příběh Zdeňka Koláře
V prvním kole v nervózním zápase porazil Kolář svého rivala z juniorských let Davida Poljaka. Derby je vždy trochu jiné utkání a přesně tak tomu bylo i tady. Oba aktéři střídali průměrné a slabší chvilky a výsledkem bylo vítězství Koláře 7:5, 6:4.

Ve druhém kole Koláře čekal Japonec Uchiyama, jenž Zdeňkovi v prvním kole odklidil z cesty nasazenou jedničku Adama Pavláska. Kolář v deštivém počasí zahrál dobře a Japonce ve třech setech porazil. Zdeněk hrál odvážně a Uchiyama v koncovkách setů zbytečně chyboval. Výsledek 4:6, 6:4, 6:3.

Ve čtvrtfinále Kolář porazil Španěla Sampera-Montanu, který hrál klasický španělský tenis, kdy forhendem hraje skoro celý kurt a snaží se útočit soupeři rychlým spinem do bekhendu. To však na Koláře nefungovalo a Kolář Španěla zásoboval svými bekhendy po lajně do otevřeného forhendového rohu. Kolář navíc výborně returnoval do soupeřova bekhendu, který byl jeho slabším úderem a mohlo se tak hrát podle not Zdeňka Koláře. Výsledek 6:3, 3:6, 6:3.

V semifinále Koláře čekal Marek Michalička, který bude chtít na tento zápas rychle zapomenout. Kolář začal ve velkém stylu, výborně servíroval, vedl si celou výměnu a ty končily vítězným úderem Koláře nebo vynucenou chybou Michaličky. Ten byl pod tlakem i na svém servisu, který Michaličkovi v sobotu vůbec nefungoval. Kolář hrál asi svůj životní tenis. Fungovalo všechno, jak oba základní údery, tak servis i return a navíc i stopbálky, kterými deprimoval soupeře. Nikdo by asi nevěřil, že to vydrží celé dva sety, ale vydrželo. Výsledek: 6:2, 6:1.

Ve finále Kolář nastoupil ve velkém stylu a vyhrál prvních 7 míčů v řadě. Francouz byl hodně zaskočen a Kolář měl dokonce brejkbol na vedení 5:1, ale nakonec se první set výrazně zamotal a Kolář ho vyhrál až v tiebreaku. To francouzského hráče nezlomilo a naopak Zdeňkovi trochu došly síly. Od druhého setu byl ve výměnách méně trpělivý a snažil se útočit z nepřipravených pozic. Constant Lestienne hrál vlastně pořád to samé, dobře se pohyboval a spinoval forhend, bekhend vlastně jen vracel na soupeřovu polovinu. Ve druhém a třetím setu jen sbíral chyby Koláře. Výsledek: 7:6(5), 1:6, 2:6.

Byl to letos zase jeden z krásných příběhů, které Prosperita Open napsala. Mimochodem pamatujete si ještě třeba na zápas Ivo Mináře s Chorvatem Mario Ančičem (někdejší 7. hráč světa), který na Prosperita Open 2010 v prvním kole vedl nad Minářem ve třetí sadě 5:0 a 40:0 (při servisu Mináře) a přesto nakonec prohrál 5:7? V tenise na této úrovni naprosto nevídané.

Ve svých 13-ti ročnících turnaj Prosperita Open vyhráli tito čeští hráči: Dlouhý, Minář, Ulihrach, Vaněk, Hájek, Rosol, Veselý a na dalšího českého vítěze si budeme počkat minimálně rok.

Kdo z dalších českých tenistů předvedl v Ostravě dobrý tenis?
Určitě velmi dobrý turnaj odehrál Marek Michalička. Z kvalifikace došel do semifinále. Marek je hráč, který nemá žádnou výraznou zbraň, ale má velmi dobrou stabilitu těla u všech úderů, takže jeho údery, i když nemají velký spin, mají délku a kontrolu. Zápas s Tipsarevičem si plné tribuny užily, hrály se dlouhé výměny ve svižném tempu. Zápas s Kolářem se těžko hodnotí, protože Kolářovi tam prostě padlo všechno a Michalička mu navíc pomáhal malým procentem prvního servisu.

Výborně v Ostravě letos zahrál Jaroslav Pospíšil. Byl trpělivější ve výměnách, kde tolik nepospíchal jako v minulých letech a mnohem lépe se na tento tenis dívalo. Jarda samozřejmě v každém zápase předvedl prohozy levačkou, když mu soupeř zaútočil do bekhendového rohu. V kvalifikaci porazil Slováky Horanského a Blaška. V hlavní soutěži porazil Francouze Sakharova a nestačil na velice důrazně hrajícího Estonce Zoppa.

Dominik Kellovský byl pro mě velmi příjemným překvapením. Že Kelda umí pořádně švihat, to víme (ono když hraje někdo s Head Prestige, tak to jinak než velkým švihem hrát nejde), ale nyní jeho tenis dává smysl a také funguje. Dominik je 698 na žebříčku ATP, letos si připsal svůj první titul na okruhu ITF Futures. Kelda hraje blíže k základní čáře a je trpělivější ve výměně, umí si najít správný míč pro útok. V Ostravě prohrál ve finále kvalifikace s Andrejem Martinem (ATP 127) ve třech setech.

Lukáš Dlouhý v Ostravě předvedl to svoje. V kvalifikaci dvouhry hrál s Brazilcem Dischingerem tenis vabank, který mu vycházel set a půl. Dlouhán chodil servis-síť, po returnu chodil taky na síť. V jeho podání z toho byl velice zajímavý a účinný tenis nikoli jen trapný pokus staršího mazáka nedostat kotel od neznámého mladíka. Lukáš se dopracoval až ke dvěma mečbolům, které však nevyužil a síly docházely. Ve čtyřhře Lukáš Dlouhý došel s Chilanem Podlipnik-Castillem do finále, kde prohráli až v supertiebreaku s dvojicí Arends/Weissborn. Dlouhán byl nejlepší na kurtu, jasně ukázal, proč je dvojnásobným vítězem grandslamu ve čtyřhře.

Celkový dojem
Ostravský challenger je příjemným místem, kam za kvalitním tenisem. Najdete tady méně známé hráče, kteří umí hrát tenis. V restauraci si můžete sednout k jakémukoli stolu a o stůl vedle si sedne třeba Janko Tipsarevič a dá si stejné kafe jako vy. Ředitele a manažera turnaje Vencu Roubíčka a Tomáše Ostarka uvidíte dělat vše, co je potřeba, ať je to třeba věšení plachet nebo nošení kartónů pití pro sběrače. Prostě, když přijdete do Ostravy na challenger Prosperita Open, budete se cítit příjemně.

Článek napsal Lukáš Březina