Kdy naposledy jsem si pronajal tenisový kurt?
„V prosinci 2005 jsem zaplatil 1000 dolarů, abych si mohl kvůli tréninku pronajmout na měsíc kurt v Praze mimo sezónu. Vůbec mě nepřekvapilo, že jsem tu sumu musel zaplatit.“

Kdy naposledy jsem hrál zápas, na který se nikdo nedíval?
„Když jsem byl mladý, moji rodiče sledovali každý můj zápas, takže jsem vždy měl alespoň jednoho nebo dva diváky. Ale nemyslím si, že bych někdy hrál zápas, na který by se nikdo nedíval.“

Kdy naposledy jsem neměl u sebe svůj badge a nemohl jsem se dostat, kam jsem potřeboval?
„Ztrácím svůj badge skoro každý týden a nechtějí mě pak pustit ani na kurt, takže si stále musím nechat dělat nový. První týden v roce v Adelaide jsem ztratil klíče od svého hotelového pokoje dokonce osmkrát nebo devětkrát, ale už mě nechávali jít, protože už si mě po třech nebo čtyřech „kolech“zapama­tovali.“

Kdy naposledy jsem si změnil homepage na svém počítači?
„Jsem počítačový nováček. Jsem rád, že se umím alespoň přihlásit na svůj email. Takže ať už je homepage cokoliv, neměním ji. Homepage je www.seznam.cz“

Kdy naposledy jsem mluvil se svým „hrdinou“, Ivanem Lendlem?
Těsně pře Vánoci jsem s ním byl na večeři v čínské restauraci. Já jsem si dal těstoviny s mořskými plody a on měl spoustu věcí, které zřejmě nikdy v životě nejedl. Na Floridě v Bradentonu bydlí kousek ode mě. Obdivoval jsem ho, když jsem byl mladší, protože on byl ten, kdo přinesl do sportu profesionalismus svým přístupem a přípravou.“

Kdy naposledy se mě někdo zeptal, jestli hraji tenis?
„Potkal jsem pár lidí v letadle z Los Angeles do Austrálie, kteří se mě zeptali, co dělám. A potom jsem pár z nich potkal na hotelu v Adelaide, takže to bylo docela vtipné.“

Kdy naposledy mi praskl výplet?
„Nepatřím mezi lidi, kdo mění rakety každých devět gemů. Hraji pět setů se stejnou raketou, takže pro mě není neobvyklé, že mi praskne výplet a skoro vždy je to pátá dlouhá struna zleva, která praskne. Vlastně zrovna dnes mi praskl výplet (ve druhém kole při vítězném zápase proti Andreasovi Seppimu v Sydney) a dokonce jsem zlomil i raketu. Nehodil jsem s ní, ani ji schválně nerozbil, jen jsem trefil forhand v běhu a raketa se při tom dotkla země.“

Kdy naposledy jsem byl v nějaké zemi poprvé?
„V Paraguaji, před třemi lety, když jsme jeli do Jižní Ameriky na Davis Cup. Pro její obyvatele je tamní život velice tvrdý, ale my jsme se měli dobře, vyhráli jsme 5:0.“

Kdy naposledy jsem dělal kanadské žertíky v šatně?
„Vloni v Barceloně jsem v šatně imitoval některé hráče. Myslím, že se to líbilo. Stejně tak jsem to udělal v player´s lounge asi před 40 lidmi, takže to bylo velmi vtipné. Napodoboval bych kohokoliv by mi řekli. Také jsem dělal nějaké imitace s Djokovičem v šatně vloni v Adelaide a v Paříži.“

Kdy naposledy jsem požádal o autogram?
„Požádal jsem nejlepšího přítele o autogram hvězdy NHL Jaromíra Jágra. Podepsal mi dres: pro nejlepšího přítele, Jaromír Jágr 68. [Jágr nosí číslo 68 na počest pražského povstání na jaře 1968, roku, kdy ve vězení zmřel jeho dědeček]. Uvažuji o tom, že si ho dám na zeď. Rád bych ještě měl Bonův autogram. Kdybych se s ním mohl setkat, byl by to pro mě sen.“

Kdy naposledy jsem propásl celebritu, kterou jsem chtěl potkat?
„Setkal jsem se s Waynem Gretzkym a myslím, že to byl jediný okamžik v životě, kdy se mi potila ruka. Ale málem jsem ho minul. V červenci 2007 v Los Angeles jsem šel jsem ze šatny do player´s lounge. Někdy v tom tunelu bývá tma. Těsně před tím než jsem zahnul do lounge, člověk z ATP mě popadl za ruku a tlačil mě na stranu. Potom už si jen pamatuji, jak mě představoval Gretzkymu. Ani jsem v tu chvíli nevěděl, co mu mám říct.“

Kdy naposledy jsem měl špatnou zkušenost s hotelem?
„Před sedmi nebo osmi lety jsem hrál Challenger v Indii. Pod dveřmi do mého pokoje byla velká díra a tak když jsem se ráno probudil, našel jsem pod svou postelí dvě nebo tři zvířátka. To nebyl moc příjemný zážitek.“