Los si poněkud zažertoval s hráči – první nasazený Vrba hrál s Hellerem – devátým hráčem, na dvojku Koláře byl vylosován hráč Štaubert, který byl v seznamu na 10. pozici… První nasazený sice utkání dovedl do vítězného konce, dvojka již to štěstí neměla a prohrála ve třech setech. Nutno podotknout, že vítěz tohoto zápasu došel až do semifinále, kde podlehl příštímu vítězi Děrkasovi. Velké bitvy sehráli Čada s Majdou, Chyba s Kopeckým, Slezák s Neugebauerem, naopak výše zmíněný Děrkas za celý turnaj neztratil ani sadu a celkem ztratil pouhých 19 gemů, takže potvrdil svoji dobrou formu z předchozího turnaje kategorie „A“, který vyhrál.

Co nás ovšem překvapilo, a musím říci, že poněkud nemile, byly některé projevy hráčů a jejich doprovodu – sice nedocházelo k nějakým opravdu závažným přestupkům nebo konfliktům, ale jásot po prvém zkaženém podání soupeře, občas snaha o jeho zesměšnění různými poznámkami a podobné projevy by neměly patřit do rejstříku jakéhokoliv hráče, do kategorii mladších žáků toto by nemělo patřít vůbec. Rozhodčí (mimochodem, odvedli báječný kus práce v sestavě, kdy museli chodit na kurt bez jakéhokoliv odpočinku mezi zápasy, neboť jich prostě víc než kurtů nebylo) sice tyto projevy trestali napomínáním, což většinou v daném zápase stačilo, aby se hráč uklidnil, ale myslím si, že děti tyto projevy nemají ze své hlavy a že by se jejich trenéři měli nad těmito projevy zamyslet – pokud to ovšem není součástí taktiky, což by bylo ovšem tristní zjištění…Dále mě šokovalo, že někteří hráči na MR přijeli s jediným (!) tričkem, které navíc mělo k tomu, jaké předepisují řády, hodně daleko.

Velmi pěkným tenisem, mimo vítěze Zdeňka Děkrase, se pochlubil i Kellovský, který vcelku snadno porazil Vrbu, v semifinále vybojoval třísetouvou bitvu se Slezákem – musím přiznat, že mne zaujal zejména krásným jednoručním bekendem. Prostějovský Děrkas hrál vyrovnaně, s přehledem, bez nějakých výraznějších výkyvů, což mu na titul stačilo.

Soutěž čtyřher byla v režii prvního nasazeného páru Slezák – Vrba, který ztratil na cestě za vítězstvím jediný set. Zajímavou dvojicí byli nenasazení Konečný-Níče, kteří porazili jak nasazené Děrkase s Kolářem, tak Kellovského se Starým, což čekal asi málokdo…

Na konec mám ještě jenu drobnou připomínku – tady se ve mně nezapře kantor – pokud by se začalo hrát ne v sobotu, ale v pátek 1. 2., kdy mají všechny děti v ČR pololetní prázdniny, v pondělí by se odehrál jediný zápas a ze školy by se uvolňovaly jen dvě děti…

P.S.: Důstojnosti této akce by určitě neuškodilo, pokud by ceny předával někdo jiný, k tomu jistě povolanější, než vrchní rozhodčí …

Autor: Ivan Vyvadil