Kvalifikace
Ale pojďme od začátku. Turnaj startoval kvalifikací, kde o 4 postupová místa bojovalo 32 hráčů, z toho bylo 8 Čechů. Tedy bylo potřeba vyhrát tři zápasy. To se podařilo i jednomu českému hráči, Davidu Poljakovi. Dalšími úspěšnými kvalifikanty byli Maďar Piros, Slovinec Razborsek a Rus Kotov. Výborně hrající Maďar Piros porazil v 1. kole hlavní soutěže Němce Kamkeho a prohrál ve druhém kole s nasazenou jedničkou Portugalcem Sousou 1:6, 6:3, 6:7(5). Rus Kotov porazil v prvním kole hlavní soutěže Čecha Adama Pavláska a nakonec došel až do semifinále. David Poljak v prvním kole hlavní soutěže prohrál s Michaelem Vrbenským a do druhého kola neprošel ani Slovinec Razborsek.

Hlavní soutěž
V hlavní soutěži se nedařilo českým hráčům. Vítěz pražského challengeru z minulého týdne Lukáš Rosol po prohraném prvním setu 2:6, 0:1 vzdal Andreji Martinovi. Adam Pavlásek až příliš pustil do hry mladého Rusa Kotova a nakonec ve třech setech prohrál 7:6(6), 2:6, 4:6. Kellovský si nevěděl rady s rychlými spiny Itala Bellottiho 1:6, 5:7. Do druhého kola přesto úspěšně postoupili 3 čeští hráči. Šátral porazil Chorvata Serdarusice 6:3, 6:2, když zahrál velmi důrazně. Stejně tak Václav Šafránek podal výborný výkon proti nezvykle špatně hrajícímu Maďaru Balaszovi 6:4, 6:2. Třetím Čechem ve druhém kole se stal Michael Vrbenský, který po prvním prohraném setu s Davidem Poljakem našel ten správný recept na hru proti ostravskému bomberovi a nakonec se mohl radovat z prvním bodů na challengeru mužů 2:6, 6:1, 6:3.

Druhé kolo bylo konečnou pro Šátrala i Šafránka. Šátral prohrál s Francouzem Tatlotem 3:6, 7:5, 0:6 a Šafránek s Portugalcem Dominguesem 4:6, 0:6. A tak když osmnáctiletý Michael Vrbenský ve druhém kole porazil Bělorusa Ignatika 4:6, 7:5, 6:4, stal se jediným Čechem, který zůstal v soutěži dvouhry mužů. I když v dalším kole poměrně jasně prohrál s pozdějším vítězem Andrejem Martinem ze Slovenska, můžeme být spokojeni s tímto příběhem.

Čtyřhra
Čtyřhra mužů je disciplína, kterou mají liberečtí diváci velice rádi. Důvodem jsou dvě jména. Lubomír Majšajdr a Martin Zahrádka. Liberečtí trenéři a bývalí velmi dobří výkonnostní hráči. Zápas prvního kola čtyřhry páru Majšajdr/Zahrádka proti francouzskému páru Tatlot/Blancaneaux byl jako skutečný vrchol pondělního programu zařazen právem jako poslední zápas. Tribuny byly velmi slušně zaplněny a domácí dnes už můžeme říci hrdinové nezklamali. V nervydrásající bitvě odvrátili 3 mečboly, aby nakonec mohli odhodit rakety a zvednou ruce k nebi. Krásný tenisový příběh. Bylo by ještě lepší, kdyby vyhráli celý turnaj, ale buďme nohama na zemi. Úsměvné bylo setkání Francouze Tatlota a Martina Zahrádky druhý den ráno. Tatlot se šel rozehrát před zápasem dvouhry a Martin Zahrádka šel proti němu s košem dětských míčků na trénink liberecké drobotiny, které se Martin na LTK Liberec věnuje. Tatlot i Martin se pozdravili, Francouz sjel očima na koš s míči, zakroutil hlavou a šel dál.

Čtyřhra měla však české zastoupení i v dalších kolech. Dařilo se Patriku Riklovi, který se Slovákem Poláškem postoupil až do finále, kde však byli bez šance proti sehranému belgickému páru Gille/Vliegen. Belgičani do zápasu vlétli a rychle vedli 4:0. Rikl s Poláškem se sice snažili dostat zpět do zápasu, ale vůbec se jim nedařil return a ani na servisu to nebylo slavné. Velezkušený Slovák Polášek se snažil talentovaného Rikla povzbudit a nasměrovat, ale proti bezchybně hrajícím belgickým zabijákům to nebylo nic platné. Finále: Gille, Vliegen – Polášek, Rikl 6:3, 6:4.

Finále dvouhry
Finále dvouhry bylo rychlé, přesto velice zajímavé. Portugalec Sousa vypadal jako vždy klidný až trochu znuděný. Proti tomu Slovák Martin byl od prvního míče nabuzený a koncentrovaný. Portugalec byl lepší v základních úderech, Slovák lépe servíroval a hrál volej. Pedro Sousa za celý zápas nezměnil svou zcela nefunkční taktiku (pokud vůbec nějakou měl), naopak Andrej Martin si připravil velice dobrou strategii, kterou navíc dokázal realizovat a po zásluze vyhrál 6:1, 6:2.

Obecenstvo
V Liberci se hodně fandí a je dobře, že i tenisu. Po celý týden měl challenger slušnou návštěvnost, lidé hodně fandili českým hráčům. Diváci hodně chodili především na zápasy čtyřher. O zápasech domácích hrdinů jsme již mluvili, ale liberečtí diváci hlasitě fandili např. i páru Šátral/Šafránek, kteří byli po zápase diváky vytleskáni a museli udělat neplánovanou děkovačku. No a na finále bylo vyprodáno, to je jasné.

Organizace
Dobře promazaný stroj, tak by se dala charakterizovat organizace pod taktovkou dvojice Jan Stočes a Tomáš Trsek. Všechno celý týden klapalo na jedničku. Už to také Honza s Tomášem dělají pár let. Velká poklona, pánové.

Závěrem
Liberecký challenger je dobrý nápad jak strávit týden o letních prázdninách. Ne, tak jinak. Je to krásný turnaj, který musel stát strašně moc peněz. Určitě by se dal uspořádat challenger za mnohem méně peněz bez těch všech lidí a doprovodných programů, … , ale v Liberci to prostě chtějí dělat pořádně a to lidé nakonec ocení. Takže hodně štěstí do dalších let.

Napsal: Lukáš Březina