Pojďme se podívat podrobněji na 89. ročník Pardubické juniorky.

Finále chlapců
Michael Vrbenský a Petr Nouza předvedli duel dvou různých herních strategií. Petr Nouza postavil svou taktiku na rychlém prvním servisu a výborném druhém kick-servisu. Nouza se nepouštěl do dlouhých výměn a hru se snažil zrychlovat z forhendu a na bekhendu se držel v krosu a čekal na příležitost jak bekhend oběhnout nebo zkusil stopbal. Michael Vrbenský naopak chtěl hrát výměny, kde je silný. Míša má výbornou techniku obou základních úderů, na kterých má hodně rotace a může tak hrát rychle a přitom metr nad sítí. Z mého pohledu rozhodl return Nouzy, který nemohl najít správnou pozici. V prvním setu returnoval oba servisy Vrbenského na základní čáře nebo i blíže a nedařilo se mu míče trefovat dostatečně agresivně, aby udělal bod nebo dostal Vrbenského pod tlak. Naopak returny kazil nebo ho dal na ruku Vrbeňákovi, který si s tím snadno poradil a své servisové gemy získával velmi snadno.

Nouza tak neměl šance na brejk a musel bojovat o svůj servis. Často chodil po servisu na síť, což celkem fungovalo. Ve druhém setu konečně Vrbenského brejknul a vedl 5:2, ale za stavu 5:4 set nedoservíroval, když v tom gemu dal dvakrát na shodě dvojchybu.

Byl to zajímavý tenis a pěkné finále, které zaslouženě vyhrál Vrbenský.

---

Finále dívek
Michaela Bayerlová ve finále dívek nedala Nikole Novotné žádnou šanci a přejela jí 6:0, 6:0. Bayerlová hraje ráda úhly, které vyháněly Novotnou úplně mimo pozici a s oblibou další míč ukončovala do protipohybu Novotné, která se od bočního plůtku snažila vrátit na střed dvorce. Bayerlová přehrála Novotnou rychlostí i přesností úderů. Novotná neměla soupeřce čím ublížit. Pro pardubický tenis a Nikolu Novotnou je i tak postup do finále dvouhry dívek obrovským úspěchem a pro Michaelu Bayerlovou je titul z Pardubické juniorky výsledkem nárůstu výkonnosti během posledních několika měsíců.

---

Los je posvátný
Již poněkolikáté si los zažertoval. Letos v horní polovině hracího plánu dvouhry dívek bylo hned několik velkých favoritek na vítězství (Marková, Pantůčková, Procházková T., Bayerlová), dole byla z favoritek pouze Anička Slováková. Jak to nakonec dopadlo, všichni víme.

V roce 2014 si los zažertoval s favorizovanou ale nenasazenou Karolínou Muchovou, která šla z předkola na první nasazenou Miri Kolodziejovou, která Muchové podlehla 4:6, 4:6.

V roce 2011 se úplně to samé stalo nenasazené favoritce Tereze Martincové, která šla z předkola na první nasazenou Jesiku Malečkovou. Malečková zápas zvládla a nakonec celou juniorku vyhrála.

---

Nejlepší zápas
Janko – Duda 6:4, 4:6, 7:5
Na tento zápas bude chtít Filip Duda co nejdříve zapomenout, ale svoji kvalitu měl. Již od začátku hrál Daniel Janko odvážně a bez respektu. Janko hrál svoji hru a využíval nabídnuté šance. Duda (z důvodu bolesti ruky) extrémně špatně servíroval a pustil tak i na svém servisu soupeře do tlaku. Duda tak musel převzít roli bránícího hráče, která mu jistě nesedí, ale přesto bojoval. Ve třetím setu Duda stáhnul dvoubrejkový náskok soupeře, ale nakonec za stavu 5:6 i díky dvěma dvojchybám zápas nedotlačil do tiebreaku a chyba z forhendu po lajně rozjásala plné ochozy příznivců domácího Daniela Janka. V dalším kole Janko nepodal dobrý výkon a prohrál se Šprlák-Pukem 2:6, 4:6.

Procházková T. – Marková 0:6, 6:2, 6:3
Mezi dívkami byl z mého pohledu nejlepším zápasem duel Johany Markové a Terezy Procházkové ve čtvrtfinále. Obě dívky se dobře znají, hrají spolu často na Štvanici. Johana na Terezu v prvním setu vlétla ve velkém stylu. Dobře servírovala a hnala Terezu zprava doleva a dohrávala výměny u sítě. V prvním setu byla Johana snad 20 krát na síti a 5 krát smečovala. Johana výborně švihala a vůbec nechybovala a vyhrála první set 6:0. Bohužel tento level 17-ti letá rodačka z Roudnice ještě neumí udržet celý zápas a tak se v druhém setu Tereza dostala více do hry a začala sbírat chyby, které začaly od Johany přicházet. Koncovka třetí sady se dohrávala za silného deště, což tomuto boji dodalo ještě více koření. Výborný zápas a střet dvou strategií.

---

Faktor strachu favoritů na Pardubické juniorce
Měl jsem možnost být na Pardubické juniorce již 15 let v řadě a za tu dobu jsem viděl velké množství zápasů, kdy jasný favorit prohrál s jasným outsiderem. V roce 2003 ve finále Lukáš Maršoun porazil jasného favorita Romana Kutáče 6:4, 6:2. Mimochodem Maršoun mu již před zápasem v šatně řekl, že dostane na pr.el a jak řekl, tak i udělal. V roce 2005 Martin Kameník prošel do finále po 4 třísetových zápasech a ve finále jako outsider proti favorizovanému Školoudíkovi podal skvělý výkon a vyhrál titul. Hned v dalším roce Jiří Košler ve finále porazil favorizovaného Lubomíra Majšajdra. A naposledy v loňském roce outsider Orlita porazil nervózního Kopřivu, který prakticky nedal míč do kurtu. V kategorii dívek tolik finálových kolapsů favoritek nebylo. Snad jen Tereza Hladíková nezvládla finále s outsiderkou Gábinou Bergmanovou.

Každý tenista již od mladších žáků slýchá o Pardubické juniorce a že tam hráli hráči velkých jmen. Pak hráč přijede na Pardubickou juniorku, uvidí centrální kurt a padne to na něj. Na kurtě kamera, u kurtu několik fotografů, na tribunách desítky diváků od prvního kola.

Na letošní Pardubické juniorce jsem viděl hned několik zápasů, které jasný favorit z důvodu nervozity nezvládl. Není potřeba rozebírat, který konkrétní zápas to byl, ale myslím, že když by se stejný zápas hrál řekněme v Rakovníku, tak by vyhrál favorit.

Každý mladý hráč by chtěl vyhrát Pardubickou juniorku a když je v Pardubicích v pozici favorita, tak někdy tento tlak nezvládne. A někdo ze strachu ani do Pardubic nepřijede s výmluvou, že má v turnajovém plánu Future mužů nebo desítku žen. Na konci září stejně pak tito „hrdinové“ musí nastoupit na MČR družstev dorostu a na žádný Future nebo desítku je mateřský klub nepustí.

Je důležité se stále poměřovat. Když to v Pardubicích nevyjde, tak to hráč obrečí a další týden se jede na další turnaj. Je to přece pouze jen turnaj a žádná noční můra. Příkladem může být příběh Václava Šafránka, který prohrál v roce 2011 s Pavláskem ve finále z mečbolu a za rok přijel znovu a vyhrál titul.

---

Kdo předvedl dobrý tenis?
Chlapci
Daniel Janko (1998) sehrál s Dudou svůj životní zápas. Vlastně Filipa Duda přehrál a zaslouženě zvítězil.
Albert Šprlák-Puk (1999) je hráč s výbornou technikou úderů, má svou kvalitu.
Petr Nouza (1998) se pod vedením Davida Škocha hodně zlepšil, hlavně co se týče herního systému. Finále je velkým úspěchem. Snad se bude dařit v dospělých.
Filip Guziur (1998) má tak dobrý forhend, že už jen to je předpoklad pro úspěch mezi dospělými. Uvidíme, jestli bude na sobě dál pracovat.
Evžen Holiš (2000) je výborný hráč, který v Pardubicích uhrál 3 kola v singlu a vyhrál debla. Jen tak dál.
Jiří Lehečka (2001) odehrál skvělý zápas s Bartoněm (1998) a vyhrál s Holišem debla. Komplexní hráč s velkou budoucností. Výborně servíruje, umí si dojít na síť.
Marek Dubský (1999) odehrál v Pardubicích dobrý turnaj. Za rok bude patřit k favoritům.
Antonín Bolardt (1998) je talentovaný hráč s problémovou pověstí. Nikdo z našich dorostenců nemá tak rychlé zápěstí. Díky tzv. head-speedu může hrát Tonda bomby a přitom je mít rozumně pod spinem.
Antonín Štěpánek (1999) si uhrál v Pardubicích to, co měl uhrát. Předvedl dobrý tenis.
Ondřej Čtverák (1998) je rychlý na nohou a hraje údery pod velkým švihem. Chtělo by to zlepšit servis, ale určitě by měl zkusit nějaké mezinárodní turnaje mužů.
Michael Vrbenský (1999) získal titul a předvedl dobrý tenis. Technicky má všechny údery perfektní.

---

Kdo předvedl dobrý tenis?
Dívky
Odvážný tenis doplněný velkou porcí stopbalů předvedla Sonja Křtěnová (1998), která prošla do čtvrtfinále.
Překvapila mě Adriana Kovářová (2001), která hrála odvážný tenis pod švihem a zaslouženě udělala dvě kola. Jsem zvědavý, jak se zlepší do dalšího ročníku Juniorky.
Klára Nováková (2002) jako mistryně ČR staršího žactva předvedla velmi dobrý výkon a udělala kolo.
Petra Csabi (2002) vybojovala zápas proti Vendule Krýslové. Petra hrála pěkně pod švihem.
Nikola Novotná (1998) obrátila několik zápasů, před její bojovností je potřeba smeknout.
Michaela Bayerlová (1999) se letos hodně zlepšila. Velké nápřahy možná budou trochu vadit na rychlém povrchu, ale na antuce nápřah dodá míči razanci a kontrolu. Michaela navíc umí výborně využívat úhlů. Tereza Procházková (1999) je opět ve formě a prakticky nezkazí míč. Nevyšel jí tiebreak první sady proti Bayerlové, proto má titul Bayerlová.
Johana Marková (1999) ukázala tenis, který bude fungovat. Johana chce míče rozhodovat sama a má ve svém rejstříku prakticky vše, co k tenisu patří. Za rok to zase pojede do Pardubic zkusit.

Neviděl jsem hrát všechny hráče, takže tento seznam nemůže být kompletní.

---

Závěrem bych chtěl říci, že Pardubická juniorka je krásný turnaj, který i letos napsal zajímavé příběhy. Kdo ví, jaké příběhy napíše příští již 90. ročník tohoto výjimečného turnaje.

Napsal Lukáš Březina