Naneštěstí Řím nepřijímal, takže jsme přistáli na Malorce v jednu hodinu v noci. Nedali mi ani hotel, takže jsem spal na židli v "gejtu". Byl tam se mnou i lékař toho turnaje v Římě, který mi dal akorát něco na uvolnění svalstva a já usnul. Do Říma jsme dorazili dopoledne a já dorazil do areálu kolem 12:30 a ve 13:00 jsem nastupoval do prvního kola kvalifikace proti Björkmanovi. Za hodinu bylo hotovo a Björkman dělal 4 gemy, dostal brutální rychtovačku 6:2, 6:2. Hrál jsem strašně dobře a uvolněně, protože když spíte v noci 3 hodinky na židli na letišti a přijdete na kurty půl hodiny před zápasem, tak je vám úplně jedno, jestli vyhrajete nebo ne. Nakonec jsem se tam dostal až do finále "kvaldy", kde jsem prohrál 4:6 ve třetím setu s Goranem Ivaniševičem a letěl jsem domů. Volal jsem to tátovi, že jsem porazil Björkmana a prohrál ve 3 setech s Ivaniševičem, a on nějak pořád nechápal, že to byla kvalifikace. Je zvláštní, že hráče, který byl kdysi č.2 na žebříčku ATP porazím právě "pouze" v kvalifikaci. No a s člověkem, který byl č.1 na žebříčku ATP a kterého teprve čekal triumf ve Wimbledonu, tak s ním prohraji smolně ve 3 setech. Tenis je opravdu zvláštní :-) Petr Luxa